Neděle, 24. září 2017

Registr CRAB

Registr CRAB
Praha (Veřejná správa) - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových spustil Centrální registr administrativních budov (CRAB).

Na vytvoření registru CRAB pracoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových http://www.uzsvm.cz poslední dva roky. Registr funguje od konce letošního října. Zlepšena by měla být situace, kdy instituce často neměly dostatečný přehled o tom, jaké a kde se nachází budovy ve vlastnictví státu, o jejich obsazenosti či nákladech na provoz. Mohlo se pak snadno stát, že i když byla volná kapacita v některé z takových budov, ať už přímo v místě nebo jinde v daném regionu, zajistil si stát potřebné prostory pronájmem v soukromé budově nebo přímo výstavbou nového sídla. Zbytečně tak byly vynakládány další prostředky na nájemné či na investici. CRAB by mohl posloužit i pro optimalizaci při vládních a regionálních dislokačních přesunech. Při využití nyní dostupných údajů lze tak posoudit efektivnost daného administrativního prostoru, parametry přitom je možné sledovat nejen pro jednotlivé budovy, ale celkově za instituce, za rezorty či za stát. Také je možné na jednom centrálním místě nabízet k prodeji či pronájmu nepotřebné budovy. Součástí portálu je i část přístupná pro veřejnost. Každý se snadno může seznámit s tím, které budovy a prostory jsou aktuálně k dispozici a nemusí kvůli tomu procházet jednotlivé weby státních institucí.

            V období 2006 až 2007 proběhlo dotazníkové šetření, které zjišťovalo tehdejší stav ohledně počtu budov, zaměstnanců, ale i nákladů či nájemného. Výsledky průzkumu ukázaly, že státní instituce využívají přes 4 800 administrativních budov pro více než 162 000 zaměstnanců, celková kancelářská plocha dosahovala 2,5 milionu metrů čtverečních. Roční náklady na provoz a údržbu přitom přesáhly 4,3 miliardy korun a na ročním nájemném stát zaplatil více než 684 milionů korun. S portálem CRAB by tak mělo být snadnější řídit náklady a příjmy. Svědčí o tom i zahraniční praxe, například v Holandsku vzniklo Centrální sdílení služeb a podařilo se tím dosáhnout 300 milionů eur úspor. Při propojení informačních systémů navíc mohou vzniknout další úspory. Při porovnávání ministerstev podle toho, jakou jejich úřad zaujímá plochu a s jakými náklady ho provozují, je možné apelovat na eliminaci výrazných excesů. Napomoci by mohla i připravovaná novela zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR, která s účinností od 1. července 2013 stanoví povinnost organizačních složek státu a státních organizací zapojit se do tohoto systému - evidovat vybraný majetek a údaje o nakládání s ním v informačním systému. Také budou díky této novele zrušeny schvalovací pravomoci Ministerstva financí při převodech nemovitého majetku státu. To by mohlo celý proces urychlit. I když i nadále v některých případech je třeba schvalování Ministerstvem kultury a Ministerstvem životního prostředí.
 
            Do projektu se hned od začátku zapojily jako pilotní organizace Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo spravedlnosti. Postupně se pak přidaly Generální ředitelství cel, Generální finanční ředitelství, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Státní úřad inspekce práce. Projekt za 255 milionů korun byl financován osmdesáti pěti procenty ze strukturálních fondů Evropské unie a patnácti procenty Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pasportizováno bylo 270 budov. Systém se skládá z evidenční části, portálu, mapových podkladů, pasportizace budov, reportingu a distančního vzdělávání. Státní instituce, které nemají žádný informační systém budov, mohou CRAB využít jako výchozí, ty, které evidenci mají, se na něj mohou napojit a využít možnosti automatické aktualizace údajů přes referenční rozhraní informačního systému CRAB. Organizace v systému mohou měnit nabídku nepotřebného majetku nebo si nechat vytvořit report nad daty, která je zajímají. Uživatelé mohou pro seznámení se s prostředím využít e-learningový kurz. Na konferenci Centrální registr administrativních budov - efektivní nástroj pro státní správu uvedl zkušenosti za pilotní organizace náměstek ministra spravedlnosti Pavel Kasík. Zmínil, že jeho ministerstvo patří spíše k menším, středně velkým rozpočtům, ale spravuje velké množství organizačních složek státu. Je jich sto čtrnáct. Zvažovali tedy již předtím vytvoření vlastního systému. Upozornil na nutnost standardů z důvodu odlišného provozu u soudů a také na to, že se značně liší náklady při využívání historických budov a těch moderních, kde lze docílit nižších provozních nákladů. Na druhou stranu pokud nemá rezort dostatek finančních prostředků, nelze tolik do výstavby nových objektů investovat. Pavel Kasík uvedl také, že různé organizační složky státu hospodaří rozdílně s nepotřebným majetkem a je tedy dobře, že je vybudováno jednotné prostředí a srovnatelné podmínky pro nakládání s tímto majetkem. Na závěr zmínil novelu zákona č. 172/1991 Sb., týkající se historického majetku měst.
 
            Do systému samotného ale zatím kraje a obce nemohou z legislativních důvodů vstupovat. Povinnost evidovat v registru budou mít organizační složky státu a státní organizace, které spadají do jejich věcné působnosti. Své poznatky představili i dodavatelé Pilotní pasportizace. Jednalo se o subprojekt, kdy měla být zpracována a ověřena metodika provádění pasportizace, zpracován pasport objektů a proveden sběr specifických dat. Metodiku otestovali na budově Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zjišťovali, jak pasportizaci provádět, aby byla docílena jednotná podoba importovaných dat. Důležité jsou tedy šablony dat, jakési vzory, tak aby různí zpracovatelé odevzdávali porovnatelná data. V metodice je například uveden i popis postupu, jak se má měřit, aby plocha místnosti odpovídala údajům zjištěným jiným úřadem. Povinnými výstupy při pasportizaci jsou jak XML soubory, technická zpráva, DWG a PDF výkresy (zaznamenávající půdorysné plány podlaží) a fotografie - snímky stavebně-technických prvků objektů, aby byl patrný jejich stav. Zástupci dodavatelů shrnuli také zkušenosti z terénu. Uvedli, že se setkali s výtečnou spoluprací se správci budov, přitom byly ve vzorku zahrnuty i ne tak jednoduše přístupné objekty, jako soudní budovy či vazební věznice. Někde se setkali s překážkami při identifikace budov. Areál byl zapsán jako jedna budova v katastru, i když ve skutečnosti jich bylo více.
 
CRAB by mohl posloužit i pro optimalizaci při vládních a regionálních dislokačních přesunech. Historie projektu: Počátek projektu se datuje od roku 2008, kdy byl usnesením Vlády České republiky č. 536 v rámci strategie Smart Administration schválen projektový záměr na zavedení centralizované evidence nemovitého majetku státu vedené jednotlivými státními institucemi ve společném registru. V červnu 2009 vznikla studie proveditelnosti projektu, která byla následně schválena hlavním architektem eGovemmentu Ministerstva vnitra. V lednu 2010 byla předložena studie proveditelnosti spolu se žádostí o dotaci z fondů Evropské unie. Žádost byla doporučena Ministerstvem vnitra k získání dotačního titulu. V září 2010 byla dotace přidělena a v listopadu 2010 mohl být projekt zahájen. V březnu 2011 proběhla analýza, dokončily se přípravy a zahájila se implementace. V lednu 2012 zapojení projektu do Aktualizace strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012. V říjnu 2012 byl projekt dokončen. Od listopadu 2012 je systém CRAB registrovanými subjekty již využíván.